Datum: 23.11.2012
Vložil: Gába
Celý život (dokud se proti tomu nepostavíme) jsme ovlivňováni skrze strach!
Jsou to zpočátku rodiče (myslí to dobře:-), později si vystačíme s médii - neustálá masírka čeho všeho se musíme bát, a co všechno by se mohlo stát, co je pro nás nebezpečné...lidi jsou jako stádo vymytých mozků a jdou sami do područí mocných.
Skrze strach je největší manipulace s lidmi!
Já už televizi nějakou dobu nepouštim :-)
Odpovědět
Datum: 27.11.2012
Vložil: Luky
Ano, to je pravda.. "Skrze strach je největší manipulace s lidmi!"
Myslel jsem že strach je u jisté generace lidí zaset minulým režimem, to jsem se ale mýlil. Protože i dnešní generace se bojí a ne málo. Ano média a systém nás masírují negativními vjemy, které v každém z nás působí jinak a vytvářejí v nás samotných negativní emoce, které si pro náš falešný pocit obrany přetváříme na náš vnitřní strach. Navíc jsme tak slabý, že nepřiznáme skutečný původ strachu. Svalujeme vinu na režim, na životní situaci,
na nejistoty, na neznámo, na to či ono, vždy si najdeme patřičnout výmluvu na to proč se bojíme, ale chápeme skutečně proč se bojíme? Když jsem se pokoušel najít zmínku na toto téma na webu, je s podivem jak málo je témat, které by poskytovala jasnou a jednoznačnou odpověď. Namisto toho existuje spousta odkazů proč se bojíme smrti, proč se bojíme pavouků, proč se bojíme říkat to a ono. Kde je ale skutečná definice strachu? Našel jsem zatím jen jeden odkaz a to sice tento:
https://www.povidanisjanem.cz/vyslovene/temata.php?Tema=16
Tam se k původu strachu alespoň přibližujeme, nicméně všechen pocit strachu pramení z nás samotných. Z našich slabostí, nedostatku lásky, vnitřního neklidu, zkrátka z nás. Pokud pochopíme podstatu strachu, ovladneme jej a ne on nás a to je naše cesta.
Odpovědět
Datum: 06.01.2013
Vložil: Autor stránek
Děkuji za velmi zajímavý vhled. Prostudoval jsem si internetový odkaz a opravdu je funkční! Nejvíce mě zaujalo toto: Odmítnout, trvale odmítat myšlenky obav, strachů v samém zárodku, při prvním náznaku jejich příchodu. Znova a znova, se vší vytrvalostí i trpělivostí zároveň. Bez náznaku výčitek, že jsme si opět - i dnes - dovolili myšlenku nedůvěry ve vlastní síly. Nedejme se, víra a rozhodnost je v konci energií silnější než energie strachu.
Nemůžeme být nespaseni. Pro spásu - život v lásce a jistotě - se však musíme nabídnout a aktivním přístupem si ji odpracovat.
Ještě bych rád zmínil svůj postoj ke strachu. Sám má na mě strach velký vliv a proto jsem se zajímal a v podstatě jsem vědomě hledal cestu, jak s ním pracovat, či spíše, jak ho nežít. Zde se pokusím to předat: Strach vzniká z různých příčin. Pochází a přichází přímo z nás nebo naopak zvenčí. Zvenčí se pak dostane k nám "dovnitř" a pak je již naším vlastnictvím. Hurá. Někdo si na něm opravdu zakládá, hýčká si ho a neustále ho vykrmuje. Aby nám medvídek náhodou nezhubnul.. Já jsem se rozhodl ho nechat vyhladovět k smrti Jsem to ale hrubián! Proč? Protože nám znemožňuje žít to co je pro nás největší výživou. Blokuje nás v tom, co je pro nás zásadně důležité...hromadí v nás toxické látky, blokuje řešení situací a brání v pohybu v dýchání a v životu samotném. A nyní pár slov jak s ním pracovat. V lidském světě je strach skoro vždy jen pouhou iluzí. Bojíme se nadřízeného, partnera, politika či nějaké silné osobnosti? Proč? Bojíme se říci svůj názor? Proč? Protože si nevážíme dosti sami sebe? :-) Hm, to je jedna z příčin. Protože nás někdo předtím zesměšnil či ponížil a my jsme se nad to dodnes nepovznesli? Hm, druhá příčina. Protože by jsme měli býti pokorní a malí? Příčin je samozřejmě asi více, ale o to nejde, jde o to že vlastně jen věříme nějaké předchozí zkušenosti nebo máme strach z neznámého. Nebo že jsme byli nějak naprogramováni režimem, společností, školou prostě okolím.Trochu jsem však přešel do příčin. Nyní tedy o samotném postupu, jak se strachem pracovat. Situaci samotnou je dobré si nejprve projít „nanečisto“ ve své mysli. Prožít všechyn varianty a se všemi vyriantymi se ztotožnit, příjmout je všechny! To je to, my by jsme chtěli mít všechno podle svým předtav a to je jedna z příčin strachu. Nejsme ochotni přijmout všechny varianty. Celý život do dnešního dne stále žijeme a přesto nám strach nikdy nic neudělal konkrétního zlého. A pokud udělal, vždy to přebolelo. Pak je strach asi opravdu jen představa. Zde bych citoval jednu moudrost skutečného učitele všech společností samotného osvíceného Budhy. Vše je pomíjivé i strach. Příklad: bojím se zeptat svého šéfa o zvýšení svého platu. Proč? Protože jsem o něj žádal minulý měsíc a nebylo mi vyhověno? Potom je strach opravdu jen správným vodítkem toho, že budu zase odmítnut:-) Ale tohle se většinou neděje. Většinou se děje to, že si nevěřím, nevážím si sám sebe nebo se neumím dostatečně ocenit. Nebo se dokonce bojím otevřeně hovořit se svým šéfem...nemám k němu osobní vhodný vztah. Pak je na čem pracovat. Vidíme, že strach je jen nějaká dysfunkce v nás....strachů je celá řada, pokud si projdeme všechny druhy strachů, pak dojdeme k závěru, že není se čeho bát. Snad jen toho, že občas budeme muset něco dělat....a jsme u základního problému, většina lidem bohužel vyhovuje stav, kdy za mě rozhoduje někdo druhý, že nemusejí přijmout odpovědnost za své činy a své svobodné rozhodování. Vlastně se většinou bojíme samostatnosti i svobody a možná nějaké té práce navíc. Vyhovuje nám být ve stádě a přesto si na stádo stěžujeme. Tomu kdo převyšuje ostatní kolikrát závidíme, místo toho, aby jsme se od něj učili. Strach je nedostatek života, nepřítomnost odvahy z pohledu TČM-tradiční čínské medicíny je to oslabená dráhy plic, potažmo plíce samotné a s nimi spojené nedostatečné dýchání. Jenže to je kolikrát dáno slabenými mezilopatkovými svaly, které se oslabí dlouhým civěním do počítače nebo TV setu. Nedostatkem pohybu a špatným stravování především přejídáním a konzumováním nadměrného množství živočišných bílkovin, mléka a sladkostí. To bývá zase ovlivněno negativním uvažování a kruh se pomalu uzavírá (jak často zmiňuje Mudr. Hoffman, který do Čech z Číny přinesl myšlenky a produkty funkční TČM....čili znovu a znovu se vracíme k základním principům návratu ze strachu do "nestrachu" a to je správné myšlení, správné vztahy, správné stravovací návyky, správné chování, dostatek pohybu, správný vztah k sobě i okolí:-) A pokud k tomuto skvělému přidáme radost i lásku tak pak není místo pro strach:-)
Odpovědět
Datum: 13.11.2012
Vložil: Franta
Rád bych sem přidal jednu zajímavou emailovou konverzaci. Zde prosím:A ještě ti vysvětlím jak mocný člověk jsi a jak funguje dominový efekt.
Na konkrétním příkladě. Ty mi občas pomáháš, fyzicky či mentálně. To mě umožní udržet se na určité úrovni. Tím mohu dále vykonávat moji roli, jakého si prostředkovatele určitých kvalit. Ty kvality se pak odrazí na jiných lidech a ty se zase odrazí zpátky na mě a na tebe a to zase ovlivní tvůj život atd....
stejně tak funguje pasivita, negativní myšlení atd...přitáhne tě to k negativním okolnostem, to tě vyvede z míry. Dáš si alkohol,sladké... oslabíš se. Stáhne tě to mentálně. To tě povede k horším událostem a okolnostem na jejichž následek si dáš alkohol, sladké či maso a jedeme dál....
jsou dvě cesty: jedna je vědomá a druhá nevědomá
jeden člověk má v potenciálu neuvěřitelné věci....a dva? To je mnohonásobně více než součtem jejich aktivit či schopností.
Tím jsem řekl mnohé....
Odpovědět
Datum: 14.11.2012
Vložil: Fanda
Jistě, každý z nás je mocný navíc pokud tuto moc předává vědomě, pak je to ještě silnější. Ja už o tom tak nějak nepochybuji, prostě to vnímám jako fakt a nějak k tomu nemám dalších komentářů.
K titulku jako takovému: aktivita či pasivita... no když vymezíme krajní meze a to aktivitu a pasivitu přilišnou (což není podle mého názoru nikdy moc dobré), tak už je mezi aktivitou a pasivitou jen malý úsek, takový rovnovážný stav... kdy si třeba chvilku aktivní (sděluješ) a pak chvilku pasivní (přijímáš), no a aby si mohl sdělovat, musíš nejdřív přijímat. Podle mého úsudku je opět nejlepší zdravá rovnováha... a jsme zase u zdroje a pradávné pravdy...všechno se snaží udržet rovnovážný stav. No ne?
Odpovědět
Datum: 15.11.2012
Vložil: Franta
To máš pravdu s tím přijímáním a vysíláním v kominukaci. A to uvědomění, že to je zase aktivita a pasivita, neboli jin a jang z čínské filosofie. Když to obohatím o známou mocnou fintu v komunikaci a tou je mezera, ta je také skvělou součástí při komunikaci...Stejně tak v hudbě je pauza součástí hudby. A to hodně podstatná. No krásně jsme přešli na téma hudba.
Odpovědět
Datum: 16.11.2012
Vložil: Fanda
Ano, je to tak...a třeba udělat si pauzu v životě je taky důležitý! Opdočinout si, sednout si a vychutnat si přítomnost okamžiku, rozhlédnout se, rozhodnout a pokračovat dál.
K tématu hudba...no právě poslouchám Kluse a notuju si s ním...ale to je asi tak jediné co o hudbě vím :-)
Odpovědět
Datum: 12.11.2012
Vložil: Autor
Pište prosím svoje příspěvky hlavně s dobrým úmyslem, obohatit stránky či lidi, kteří na stránky přivítají. Již ted za příspěvky moc děkuji. Autor, Michal Švienty
Odpovědět
